Alchymie rozvoje

Ta mládež! Aneb o generacích a jejich rozdílech

Kdo má přímo v popisu práce pracovat s lidmi, starat se o ně, rozvíjet je, tak velmi pravděpodobně někde slyšel či četl o Generacích XYZ. Možná i jiných, například Generaci Husákových dětí či Generaci Alfa. Pojďme se na toto téma podívat. O co vlastně jde? Řekněme na úvod, že platí heslo klasika: „Věk není zásluha!“.

Co s výkřiky paní sousedky: „Ti současní mladí jsou jak urvaní z řetězu! To je dnes mládež!“ Jenže starší generace, jak je patrno nejen z literatury, má tendenci nadávat vždycky na tu mladší, o čem svědčí literární důkazy staré 3500 let.

Jsme stejní a přesto se lišíme. Jak to?

V roce 2019 můžeme v práci potkat lidi, kterým je 63 i 18 let. Je mezi nimi rozdíl 45 let. Patří do různých generací. To není nic překvapivého. Největšího rozdílu mezi generacemi si na první pohled ihned všimneme. První, ve fyzickém vzhledu, provozované módě, v množství životní energie, kterou mají mladší generace z podstaty druhu větší, a množství zkušeností, které má vzhledem k odpracovaným rokům větší starší generace.

Jenže oni lidé jsou stejní. V biologické podstatě jsou naprosto totožní, ať mají v občance datum narození 1956 či 2001. Naše biologická podstata se nemění a nezměnila už hezkou řádku generací. Pořád jsme homo sapiens sapiens. Mezi člověkem v roce 1919 a člověkem v roce 2019 zeje prostor 100 let. Na biologické úrovni beze změny. Co nás tedy činí odlišné? Ano, je to tak! Bingo! Doba, ve které jsme byli mladí, a ve které jsme vyrůstali! To nás odlišuje. Hudba, tanec, filmy, sporty, móda, životní styl, idee, technologie…kdo by jako mladý nechtěl být IN! Anebo „Friculín“ (free, coll, in). Když si k tomu přidáme přirozenou potřebu mladých se vymezit vůči světu svých dospělých rodičů a hormonální činností živenou sebe zahleděnost, kterou prochází každý mladý jedinec druhu homo sapiens sapiens, tak tu máme zdroje vymezování, konfliktů a neporozumění. Trochu odbornosti. Lidský mozek se rozvíjí v interakci se svým okolním prostředím. Mozek není geneticky naprogramován. Nejbližší prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, ve skutečnosti ovlivňuje vývoj mozku. Vše, co ve světě existuje, když se narodíte, je normální a je to přirozená součást světa. Vše, co je vynalezeno mezi vaším 15. a 35. rokem je nové, skvělé, revoluční a patrně to bude součástí vaší práce. Vše, co je vynalezeno potom, kdy vám je 35 let, je divné, proti přirozenosti! Odborně tomu říkáme, že jsme si vytvořili životní styl a životní způsob. Tento životní styl a způsob se dá objektivně sledovat skrze data. Dnes je můžete sledovat každý. Jak? Informace najdete například u Českého statistického úřadu, kde například namátkou zjistíte, že:

 Do 29 let věku převládají v populaci ČR lidé, kteří ještě nevstoupili do manželství.“ (Generaci X ani Y se nechce do manželství), že: „Piráty volí nejvíce mladých mezi 18 – 29 rokem života“, že: „Do věku 34 let včetně mají ženy vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob než muži.“, přičemž prokazatelně berou o 5 tisíc Kč menší platy než jejich mužští kolegové.“ Aha! A pak se také dozvíte, že: "Ve vlastním výzkumu pracuje 3x více mužů než žen ve věku 25 – 34 let.“ (takže sice studuje na VŠ více žen, ale vědecký výzkum je nepřitahuje), a že: „Dnešní maminky mají 1,5 dítěte na rodičku" (tedy jedna žena = 1 dítě a každá druhá žena = 2 děti), nebo že: Současná nejmladší Generace Alfa se pravděpodobně bude dožívat 78 – 85 let, ale půjde do důchodu v 72, takže si někteří z nich důchodu moc neužijí. Bude se prodlužovat život člověka, současně s tím délka pobytu v práci. Současná důchodová generace, Generace Baby Boom odchází do důchodu v 63 letech a dožívá se okolo 70 – 78 let," atd. (2018)

A takových informací můžeme najít mnoho. V různých článcích objevíme různá dělení generací. S různými poznámkami o tom, která generace sleduje více televizi, jak je která generace chytlavá na typy reklam, kdo si s generací více objednává a nakupuje přes internet, kdo pije více Coca-Coly, kdo je orientovaný na zdravou výživu, kdo je více pro ochranu přírody, kdo více utrácí a kdo neutrácí vůbec. Tato sdělení jsou někdy zajímavá a někdy dost zavádějící.

Generace XYZ má výzvu - změnit svět!

Co ovšem začíná být zřejmé. Podle dokumentu Světového ekonomického fóra z ledna 2016 pod názvem: Budoucnost profesí a dovedností, se popisuje kromě jiného, že hnací silou současných změn celého průmyslu jsou v tuto chvíli tyto skutečnosti:

  • měnící se charakter práce a pružná práce 44 %,
  • spotřebitelská etika, otázka soukromí 16 %,
  • dlouhověkost, stárnoucí společnost 14 %,
  • mladí (demografie) lidé na rozvíjejících se trzích 13 %,
  • hospodářská síla žen a jejich aspirace 12 %,
  • mobilní internet a cloud technologie 34 %,
  • procesní výkon, Big data 26 %,
  • nové dodávky energie a technologie 22 %,
  • internet věcí 14 %,
  • sdílená ekonomika, Crowdsourcing (způsob dělby práce) 12 %, atd.
Z výše uvedeného a citovaného materiálu vyplývá, že Generace XYZ mají v tuto chvíli společnou výzvu a tou je změnit svět. Jak? K čemu?

Změnit svět práce. Změnit fungování společnosti. Měly by pracovat s přidanou hodnotou duševní práce. Dělat chytré věci chytře. Využít nových technologií, starých zkušeností, mladické dravosti a energie, životního nadhledu. Jak se to udělá? Jak to vyřeší? Jak si s tím poradí? Každý zvlášť? Po svém? Jestli pro řešení bude využívat více technologických novinek či více systémové myšlení v pojetí „zdravého selského rozumu“, anebo kombinaci obou je, celkem jedno. Jisté je, že tyto generace v jejich produktivním věku čekají velké výzvy současnosti a blízké budoucnosti, se kterými si budou muset poradit, anebo ne...

Nové technologie, hyperkonkurence, změna klimatu, migrace, bezpečnostní hrozby, stárnutí obyvatelstva, vzestup populismu, úbytek vodních rezerv a další. Je toho hodně, co je potřeba řešit. Problémy nevznikly skokově, najednou. Zárodky problémů vznikaly mnoho let. V době aktivního produktivního života předchozích generací. Jak pomoci tomu, aby problémy doby byly vyřešeny?

Už ne my a oni. Vytvořte společné MY

Je nesmírně důležité pomáhat mileniálům čerpat z bohatých zkušeností předchozích generací, trpělivě je učit. Například naslouchat, trpělivost a zejména vytrvalosti (ne změny opravdu nepřicházejí na jeden klik, like, srdíčko, nestačí instafiltr). Vysvětlit jim , jak přijímat zpětnou vazbu a jak ji správně poskytovat. Starší generace je potřeba učit mluvit pro mileniály srozumitelnou a přijatelnou řečí. ale současně také přivyknout vyšší rychlosti, větší flexibilitě a spontánnosti. Pomoc mileniálům pochopit, jak je důležité žít v realitě a ne virtuálně, a starší generace naučit maximálně využívat široké možnosti a příležitosti technologií. Štve vás moje rétorika “my a oni”? Správně! Takto to v úspěšných firmách nefunguje. Vědomí odpovědnosti, aktivní činorodost, tvorba společenství, hlubokého sdílení, otevřené komunikace, tvořivého řešení, žitých hodnot a modelů chování se dosahuje pouze ve společenství vyznačující se moderní “firemní kulturou”. Je potřeba udělat společné MY. MY pracovníci, zaměstnanci, kolegové z firmy…! MY firma….! 

Pro společné MY se v praxi významně osvědčuje provozování a rozvíjení otevřené mezilidské komunikace. Tedy například méně emailů, méně kopií emailů a rozesílání na všechny strany (byť je to rychlejší reakce a dobré alibi) ve prospěch více osobních setkání (protože je to efektivnější pro výsledek práce a ve svém důsledku to šetří celkový čas na práci a řešení projektů). Dále se ukazuje, že jen skutečné týmy a skutečně kvalitně provozovaná týmová práce dokáže řešit komplexní a složité projekty. Tedy společenství lidí, které má vědomosti, dovednosti, modely chování vyladěné sdílením, zpětnou vazbou a reflexí, zvládnutou metodiku pozitivní orientace na chybu a práci s chybou, pracující s myšlenkou: “Dělat chytré věci chytře.” Využívající moderní metody například agilního řízení, otevřené novým inspirativním a inovativním metodám práce. Komunikaci a práci bez předsudků genderových, věkových, rasových a náboženských, s velkou snahou zvýšit “přidanou hodnotu duševní práce.” Kontinuální propojování nasbíraných zkušeností a inovačních tvořivých nápadů a improvizací. 

Přeji vše dobré všem generacím.

Mgr. Radek Hanuš, Ph.D., senior konzultant ČC

Chcete lépe pochopit mezigenerační rozdíly na pracovišti? Napište nám! Radek Hanuš vám rád předá své zkušenosti.